Dortů plná kuchyně aneb taková malá svatba

A pak to přišlo. … Asi nás bude o něco víc, tak 50…. Za pár dní zase. Od šedesátky jsem to přestala řešit. Hostů bylo ve finále o dost více, než byl původní odhad.
Tvářila jsem se statečně. Ale jen tvářila. Bože, jak to udělám? Pater přidat nešlo, dort by neunesl ani jeřáb. Abych to zkrátila, dále budu pokračovat řečí čísel.
Deset dní před svatbou jsem začala po večerech modelovat kytičky. Se vzrůstajícím počtem hostů rostl i počet kytek. Skončila jsem u 20 menších, 34 velkých a 15 listů, 14 hodin práce (technologické přestávky jako sušení nepočítám).
Korpusy patrového dortu měly velikost 30, 21 a 12 cm. Abych neumřela hrůzou, že na někoho nevyjde, doplnila jsem 2 menšími samostatnými dortíky 15,5 cm. Na všechny padlo asi 5 kg potahovací hmoty.
K promazání jsem použila máslový krém stracciatella z 5 dávek. To je 1,9 kg másla a 60 dkg čokolády. No, na takové to moje domácí pečení a rozměry kuchyně neskutečné množství. To vše jsem zpracovávala a připravovala ve starém jetém robotu s mini mísou (asi 1,5 l , který jsem už nahradila). Malej, starej, ale šikovnej. Dnes si ani neumím představit, jak jsem to dělala. Máslo kam se podíváš, sladké bylo v kuchyni snad všechno. To mám z toho, že se do všeho vrhám po hlavě, nic není problém.

Dodnes si říkám, škoda, že jsem nenašla způsob, jak dorty zvážit. Pokud si promítnu množství surovin, které jsem spotřebovala, můj odhad je kolem 12 kg. Bezkonkurenčně nejen největší, ale i nejtěžší.
Doručeno za hluboké předsvatební noci, jak jinak, než bez ztráty kytičky.

Zn. Nemožné hned, zázraky do tří dnů.
Dortů plná kuchyně aneb taková malá svatba

Sdílejte tento článek: