Whisky - jak se pije

 08. 03. 2020  Gastro Zlin

V minulém článku o whisky jsme se podívali do daleké i bližší historie. Dnes je v plánu příjemnější část. Pokud máte po ruce whisky, připravte si ji a povíme si něco o tom, jak se whisky pije.


Jeden můj kamarád, shodou okolností jeden z našich největších znalců whisky má motto: Whisky pravá, radost dává! Takže chcete vědět, jak se whisky pije? Pravidlo číslo jedna zní: whisky se pije tak, jak z ní máte radost. Pijte ji při čistou při pokojové teplotě nebo s ledem, sami u pěkné knížky nebo s přáteli v baru, bourbon nebo skotskou, hlavně prosím zodpovědně. O některých ověřených postupech je ale dobré alespoň vědět.

 

S ledem nebo bez? Led ve whisky, zvláště v té kvalitní, není příliš žádoucí. Nízká teplota otupuje chuťové buňky a prakticky znemožňuje si whisky náležitě vychutnat. Navíc led může z whisky vysrážet přítomné mastné kyseliny, které jsou také nositelem chutí. U méně kvalitních destilátů však často v chuti dominuje lihová ostrost. Ta se nízkou teplotou otupuje jako první, takže v tomto případě bych pro led měl pochopení. Ředit whisky ale lze a většinou je to taky přínosné. Doporučení je pít whisky při pokojové teplotě a postupně do ní přidávat pramenitou vodu, která dále rozvíjí její vůni. Chce to začít po kapkách, případně čajových lžičkách podle obsahu alkoholu a chuti každého. Osobně moc neředím, ale když má whisky přes 50%, tak pár kapek vody vždycky přidám.

 

A co sklenice? Vedle chuti je u whisky možná ještě důležitější její vůně. Pro její zachycení je nejvhodnější sklenka tvaru tulipánu. Mezi milovníky whisky jsou nejoblíbenější sklenky Glencairn nebo sklenky na stopce typu Copita. V našich končinách bohatě vystačí běžně dostupná degustační sklenka na víno (typ OIV). Takzvané „whiskovky“ s rovnými stěnami byly původně určeny pro míchaný drink Old Fashioned. Jsou fajn na běžné popíjení, vůně z nich ale podél stěn uteče namísto toho, aby se koncentrovala na jednom místě, takže na náročnější degustace bych ji rozhodně nedoporučil.

 

Takže sklenku bychom měli, jdeme ji naplnit. Otázka je, jak moc? Já plním skleničku do jejího nejširšího místa, což se podle typu sklenice pohybuje nejčastěji někde mezi 20 a 50ml. Na degustacích whisky a v barech bývá nejčastější míra 20ml hlavně z důvodu množství degustovaných vzorků a často také z kvůli ceně, která se u některých whisky může pohybovat opravdu vysoko.

 

Nejdříve si všimněte barvy whisky. Ta může napovědět, v jakých sudech whisky zrála. Světlé tóny napovídají sudy po bourbonu, tmavé zase sudy po sherry. Narůžovělé často sudy po portském víně. Je ale také dobré vědět, že z marketingových účelů se whisky často dobarvuje karamelem, takže neplatí, že čím tmavší whisky, tím lepší.

 

S whisky ve skleničce lehce zatočte. Není potřeba dělat žádné tornádo, množství uvolněného alkoholu by bylo spíše na škodu. Lepší je jakoby otáčet sklenicí kolem stojící tekutiny a pouze smočit její stěny. Stékající kapky pak na stěně sklenky tvoří takzvané „nohy“, podle kterých lze odhadnout, jestli je whisky spíše lehčí nebo naopak silná a olejnatá.

 

Je načase si přivonět. Po nalití do sklenky je dobré whisky nechat chvíli odpočinout, aby se vůně rozvinula. Sklenka se přitom může přikrýt. Můžete se setkat se speciálními pokličkami, papírový tácek poslouží obdobně. Nos nestrkejte přímo do sklenky, držte jej nad jejím okrajem a pokuste se odhalit základní vůně, jako vanilka, ovoce nebo kouř. Další vůně se brzy objeví. Chce to trochu cviku.

 

No a konečně je čas na první doušek. Ve světe whisky se traduje, že byste měli vzdát whisky čest a podržet ji v ústech tolik vteřin, kolik let čekala ona na vás v sudu. Klidně to zkuste, vybavte si povědomé chutě od rozinek v rumu po uzenou makrelu a sledujte co se děje dál po polknutí. Takzvaný dozvuk může být krátký a nevýrazný, některé whisky ale na patře přetrvají i dlouhé minuty. 

 

Tak co, už chápete? Rychlý panák Jacka s ledem na baru může být někdy fajn. Jde to ale i jinak.

Příště se mrkneme na to, jaké druhy whisky máme a jaké jsou mezi nimi rozdíly.


Sdílejte tento článek:
Fotogalerie

Tento článek napsal:
Whiskymoravia

Milovník whisky ze Zlína, který chce ukázat, že whisky není jen Jack a Tulamórka.